← Zpět na úvodní stránku

Benjamin 14

Lidé za Benjaminem

Jeden stůl vznikl z osobní představy Štěpána Návrata. Každý večer mu dnes dává podobu Jakub Červenka.

Portrét šéfkuchaře Jakuba Červenky

Šéfkuchař

Jakub Červenka

První den školní praxe přišel domů s brekem a chtěl skončit. Dnes stojí v čele kuchyně Benjaminu a chce, aby lidé na večer u jeho stolu čekali. Mezi těmito dvěma okamžiky je cesta, na které si musel najít vlastní důvod vařit — a vlastní rukopis.

„Nechci, abychom čekali, až někdo přijde. Chci, aby lidé čekali, až se k nám dostanou.“— Jakub Červenka

Začátek bez legendy

K vaření ho přivedla zvědavost a televizní pořady, ne rodinná tradice ani dětský sen o kuchařské čepici. Přihlásil se na učiliště U Krbu v pražských Malešicích. Když ale přišel na první praxi do hotelové kuchyně, zjistil, že za obrazovkou chyběly ranní směny, tempo provozu i přísná hierarchie. Chtěl odejít. Udržely ho suroviny, techniky a lidé, kteří mu dokázali řemeslo předat bez povyšování.

Co si odnesl z cizích kuchyní

Prošel pražským Buddha-Barem a Hiltonem, britským gastropubem i londýnskou restaurací Texture oceněnou michelinskou hvězdou. Právě tam pro něj dostala konkrétní podobu zásada, že v kuchyni neexistují zkratky: vysoká úroveň vzniká ze stovek drobných věcí udělaných správně každý den. Neodnesl si však plán stát se kopií jiného šéfkuchaře. Od každého prostředí si vzal to, co mu dávalo smysl, a začal z toho skládat vlastní jazyk.

České chutě bez převleku

V Benjaminu vychází ze sezóny, kvalitních surovin a chutí, které máme v paměti. Nechce tradiční jídla jen rozebrat na talíři a vydávat je za nová; více ho zajímají zapomenuté suroviny, koření a nečekané souvislosti. Lokální původ je pro něj důležitý, když pomáhá chuti — nikoli jako dogma nebo marketingová nálepka. Rozhodující je, zda chod funguje sám o sobě, ne jak bude vypadat na fotografii.

Víc než obsah talíře

Když Jakub mluví o restauracích, které ho inspirují, nemluví jen o jídle. Všímá si prostoru, týmu, atmosféry i toho, jak se host cítí od příchodu až do odchodu. U jediného podkovovitého stolu pro deset lidí mizí hranice mezi kuchyní a jídelnou. Kuchaři chody u stolu dodělávají, osobně servírují a představují; hosté mohou reagovat a ptát se. Večeře tak není sérií anonymně přinesených talířů, ale společně prožitým večerem.

Ambice bez zkratek

Jeho cílem není vařit kvůli oceněním, která nemůže ovlivnit. Soustředí se na suroviny, přípravu, tým, servis a každodenní preciznost. Přeje si, aby se Benjamin stal místem, za kterým se cíleně jezdí a na které se hosté těší dopředu. Ne proto, že o sobě bude hlasitě mluvit, ale proto, že každý večer odvede práci, za kterou si stojí.

Zakladatel

Štěpán Návrat

Vyučený truhlář a gastronomický samouk, který vybudoval Café Buddha a kolem jediného podkovovitého stolu vytvořil Benjamin. Restauraci pojmenoval po svém synovi — jako jeden ze svých nejosobnějších projektů.

Truhlář, který se vydal za oceán

Štěpán se vyučil truhlářem, ale přitahovala ho volnost a možnost tvořit. V osmnácti odjel do Spojených států, učil se anglicky a studoval na Guilford College v Greensboro. Vedle školy pracoval v hotelu Four Seasons, začínal u pokojové služby a postupně se dostal až k vedení provozu fine diningové restaurace Joseph’s. Když se vrátil do Prahy, jeho další kroky vedly do Alcronu. Zkušenost z obsluhy a provozu si později přenesl do vlastních podniků.

Asijská kuchyně a vlastní cesta

V Monsoon Spa poznal thajskou komunitu a její kuchyni, která ho uchvátila. Roku 2012 otevřel restauraci Bangkok; díky kuchařkám, které ve svém vyprávění nazývá Laky a Juji, se začal učit vařit thajské pokrmy od základů. Následovalo Café Buddha, kurzy asijské kuchyně a další provozy. V Norské ulici vznikla pobočka Café Buddha, vedle které později otevřel Benjamin. Jeho energie stojí na zvědavosti a ochotě učit se i mimo zavedenou profesní dráhu.

Proč vznikl Benjamin

Kolem roku 2016 začal připravovat odlišný koncept: degustační restauraci založenou na českých chutích a blízkém kontaktu kuchařů s hosty. Inspiroval se komorními podniky v New Yorku, Barceloně a Bangkoku. Místo stolů rozmístěných po sále vytvořil jediný dřevěný pult ve tvaru podkovy. Deset míst znamená, že kuchař může každému hostu věnovat pozornost a celý večer plyne ve společném rytmu. Jméno vybral po svém prvorozeném synovi Benjaminovi.

Od prvních hostů dál

První hosty přivítal Benjamin 13. února 2018. Podle Štěpánova vyprávění se restaurace do roka objevila v Michelin Guide. Projekt se postupně proměňoval i s lidmi v kuchyni; dnes ji vede Jakub Červenka, jehož vlastní rukopis spojuje sezónní suroviny s českou chuťovou pamětí. Štěpán mezitím rozvíjel i další podniky, například pražské PRU58 a Katchi. Benjamin však zůstává osobním příběhem jediného stolu, který nese jméno jeho syna.

Společný stůl v Benjaminu 14